Každoročně se do záchranných stanic dostávají stovky mláďat, která lidskou pomoc nepotřebují, ale ten, kdo je našel, z neznalosti usoudil, že ano. Nejen že tak matce odebere mládě, ale navíc ještě vytíží už tak zaměstnané pečovatele v záchranné stanici a mládě vystaví riziku, že nepřežije. Kromě toho takový člověk porušuje Zákon na ochranu zvířat proti týrání.
V případě, že najdete osamělé mládě volně žijícího živočicha, je důležité před jakýmkoliv jednáním zavolat nejbližší záchrannou stanici a poradit se s nimi. Seznam záchranných stanic nejdete tady. Tento článek by vám měl pomoci si udělat představu o tom, která mláďata potřebují pomoc a která je třeba nechat v přírodě. V mém dalším článku Co dělat, když najdu zvíře se věnuji i dalším nálezům zvířat.

Zajíci

Zajíčata se rodí již v březnu, a to klidně za mrazivých dnů se sněhem, nijak jim to nevadí. Narozená zajíčata mají zuby, otevřené oči a slyší. Jejich matka je odkládá na bezpečné místo a vrací se k nim je nakrmit jednou denně. Není vůbec neobvyklé, když najdete odložené pouze jedno mládě. Takové mládě se maximálně přikrčí, nevydává zvuky a nikam se nepřesouvá. Takto vypadá zhruba prvních 10 dní jeho života.
Pokud malého zajíčka najdete, nechte ho, kde je, a odejděte. Za žádných okolností se ho nedotýkejte, jeho matka má velmi citlivý čich a hrozí, že by se ho pak už neujala. Pokud je však mládě na nebezpečném místě (např. u silnice či jiné cesty nebo mu hrozí napadení predátorem), můžete ho v rukavicích nebo pomocí kůry ze stromu či dvěma trsy trávy přenést dál, ale maximálně 10 m od místa, kde jste ho nalezli. Opakuji, mládě neberte do rukou!
Pokud je mládě viditelně zraněné nebo za vámi chodí, pak opravdu potřebuje vaši pomoc. Zavolejte záchrannou stanici.
U mláďat zajíců je nejnáročnější přechod z mléčné stravy na pevnou, protože mají citlivé trávení a z umělého mléka nemají tu správnou mikroflóru, kterou jim předává matka. Proto je jejich krmení v lidské péči tak komplikované a jen cca v 50% případů se je podaří znovu vrátit do přírody. Mějte toto na paměti a pomáhejte jen tam, kde je potřeba.

Srny

I srny rodí mláďata tzv. zalehávací, která prvních 7-10 dní po porodu nechávají na bezpečném místě, obvykle ve vysoké trávě, a chodí je několikrát za den nakojit. Srnče leží obvykle ve vyšší trávě a tiše čeká na svou matku. Pokud najdete takto odložené srnče, nechte ho na místě a rychle odejděte. Jeho matka je někde poblíž a se strachem vás pozoruje. Srnčata se rodí v květnu a červnu, ale je to dost závislé na počasí.
Pokud srnče leží na frekventovaném nebo nebezpečném místě, pak ho můžete v rukavicích nebo pomocí trsů trávy přenést o kousek dál, maximálně však 10 m, aby ho matka našla. Na srnče nesahejte rukama, samice by ho již nepřijala.
Pokud je srnče viditelně zraněné, zmateně pobíhá a píská, pak potřebuje vaši pomoc. Volejte záchrannou stanici.

Ježci, kuny, plši a veverky

Mláďata ježků, kun, plchů a veverek se rodí a vyrůstají v hnízdě. Pokud najdete jejich mládě mimo hnízdo, pak potřebuje pomoc. Takové mládě bude podchlazené a bude pravděpodobně pískat. Zavolejte záchrannou stanici. Pomoc potřebuje i mládě, které je viditelně zraněné nebo plné parazitů.
Pokud najdete neponičené hnízdo s mláďaty, pak na ně nesahejte, vzdalte se. Matka bude někde nablízku. Spadlé hnízdo s veverkami však konzultujte se záchrannou stanicí.
Ježek na přezimování musí mít aspoň 450 g, pokud má méně nebo ho v zimě vybrabal pes nebo ho uvidíte pobíhat po sněhu, potřebuje vaši pomoc, volejte záchrannou stanici.

Ptáci

Pokud najdete na zemi holé nebo málo opeřené mládě, pak hledejte hnízdo, ze kterého mohlo vypadnout, a vraťte ptáče zpět do něj. Pokud hnízdo nenajdete, volejte na záchrannou stanici a řiďte se jejich pokyny. Pokud je ptáče podchlazené, bude potřebovat nejprve zahřát v ruce nebo v kartonové krabici s dírkami udělanými zevnitř ven, vystlané látkou (ne papírovými utěrkami). Do krabice dejte láhev s teplou (ne horkou vodou) a obalte ji látkou. Zvíře se nesmí popálit! Po zahřátí ptáčete ho můžete vrátit zpět do hnízda.
Mláďata pěvců (sýkorky, kosi, drozdi atd.), ale i malé sovy a jiní dravci (např. poštolky) opouštějí hnízdo ještě předtím, než se naučí létat. Posedávají na zemi, keřích, římsách, parapetech a plotech a křičí na rodiče, kteří je pravidelně krmí. Pokud najdete na zemi zdravé ptáče, je lepší ho vysadit na nějaké vyšší místo, ale ne dál než 10 m od místa, kde jste ho našli. Nemusíte se bát na ptáče sahat rukama, ptáci nemají dobrých čich, váš pach tedy rodiče mláděte nepoznají. Na vyvýšené místo přesuňte i ptáče, které se ocitlo na silnici, rušné cestě nebo v blízkosti predátora či dětí. Takové ptáče z přírody nikdy neodnášíme! Mláďata dravců můžete také vysadit, ale aspoň do výšky 2 m.
Mláďata koroptví, bažantů, křepelek, kachen, hus a labutí se první týdny života drží v těsné blízkosti rodičů, kteří je zahřívají a chrání před predátory. Pokud najdete takové mládě osamělé, pak potřebuje vaši pomoc. Pokud najdete jeho rodiče a vrátíte ho k nim, bude to to nejlepší. Pokud mládě rodiče nemá nebo je nenajdete, pak volejte záchrannou stanici.
Zvláštní skupinou jsou vlaštovky, jiřičky, rorýsi a břehule, což jsou ptáci, kteří tráví veškerý čas ve vzduchu. Pokud se objeví na zemi, pak jsou vysíleni nebo zraněni. Pokud tedy takového ptáka najdete na zemi, vždy volejte nejbližší záchrannou stanici.

Nárazy do skla
V souvislosti se stále větším množstvím skleněných ploch, je třeba umět pomoci i ptákům, kteří do skla narazí. Pokud byste ptáčka nechali u skleněné plochy, mohlo by ho něco napadnout, na pokraji sil a na zemi se může velmi lehce stát kořistí. Pokud takového ptáka uvidíte na zemi apatického, načepýřeného, jak zavírá oči, hlavu strká pod křídlo, ale není viditelně zraněný, pak je třeba ho dát na cca 2 hodiny ideálně v kartonové krabici s dírkami do tiché, tmavé, chladnější místnosti. Dírky do krabice dělejte zevnitř ven, ptáci si jinak mohou poranit křídla. Otřesení ptáci po nárazu do skla si potřebují odpočinout, nabrat síly, ale nepotřebují vodu ani krmení, proto jim nic z toho nedávejte. Po přibližně 2 hodinách krabici venku otevřete a pták by měl vylétnout. Pokud ne, kontaktujte záchrannou stanici.

Netopýři

Pokud někde uvnitř najdete netopýra, nechte mu v noci otevřená okna a zhasnutá světla, odletí. Pokud je zraněný, pak ho dejte do papírové krabice od bot s víkem a malými otvory pro vzduch a zavolejte záchrannou stanici. Na netopýry vždy sahejte v rukavicích, mohou mít určitou formu vztekliny.

Shrnutí

Pomoc potřebují:

• Holátka nebo ochmýřená ptáčata mimo hnízdo, která se ještě nepostaví na nohy.
• Mláďata koroptví, bažantů, křepelek, kachen, hus a labutí bez rodičů.
• Ptáci spadlí na zem v blízkosti skleněné plochy.
• Pískající, zmateně pobíhající a člověka pronásledující srnčata či zajíčata.
• Mláďata podchlazená, promoklá.
• Zvířata zraněná či nemocná (krvácí, klepou se, zvrací, mají průjem, jsou apatická nebo silně napadena parazity nebo larvami much).
• Mláďata v blízkosti uhynulé matky.
• Malé veverky, ježci, plši a kuny mimo hnízdo bez matky.
• Zvířata zraněná, uvízlá v místech, odkud nemohou utéct nebo ulétnout.
• Mláďata na nebezpečném místě (hrozí přejetí autem, napadení psem či kočkou či v blízkosti dětí).